Záchranné složky zaseknuté v kolonách ukazují selhání Pirátů

Pražská doprava už dávno není jen otázkou nervů a ztraceného času. Ve chvíli, kdy v kolonách stojí sanitky, hasiči i policie, přestává jít o běžný městský problém a začíná jít o selhání fungování města. Zatímco Piráti na magistrátu natáčí další příspěvek na socky, kde prezentují „moderní Prahu“, obyvatelé města začínají řešit mnohem děsivější otázku: dorazí k nim v případě nouze pomoc vůbec včas?

Zatímco běžný člověk v autě řeší „jen“ pozdní příjezd práce nebo domů, záchranné složky často jedou k situacím, kde rozhodují minuty. A právě ty Praha pod vedením Pirátů každý den zbytečně ztrácí v kolapsu, který se už dávno stal rutinou.

Stačí jedna nehoda, pár uzavírek nebo obyčejná ranní špička a město se během chvíle promění v neprůjezdný labyrint stojících aut. Sirény houkají, řidiči se snaží uhnout, ale často už není kam. Sanitky se pomalu sunou krokem mezi auty, hasiči stojí nalepení v koloně a policie se dostává na místo tempem, které připomíná spíše pěší zónu než zásah ve velkoměstě. A někde mezitím vším čeká člověk na pomoc a netuší, že pár kilometrů od něj právě stojí v koloně.

Tohle je moment, kdy doprava přestává být politické téma a začíná být otázkou bezpečnosti. Protože ve chvíli, kdy se město ucpe natolik, že se přes něj nedokážou rychle dostat ani záchranné složky, přestává fungovat jedna ze základních věcí, kterou má město svým obyvatelům garantovat. A tím je pocit, že když se něco stane, pomoc dorazí včas.

Jenže zatímco obyčejní lidé tenhle pocit jistoty pomalu ztrácí, na magistrátu se mezitím řeší jiné priority, například nové video na Instagram o tom, jak se Praha posouvá do budoucnosti. Mezitím se ale sanitka nedokáže dostat přes město rychleji než člověk na kole.

Tohle už dávno není o komfortu řidičů nebo o tom, jestli někdo stojí o pár minut déle v koloně. Tohle je otázka fungování města v krizových situacích. A právě to je vizitka dnešní Zahřibované Prahy. Města, kde se o budoucnosti dopravy mluví sebevědomě a často, zatímco lidé začínají ztrácet jistotu v tu úplně nejzákladnější věc. A tou je, že když budou potřebovat pomoc, jestli se k nim vůbec nějaká dostane.